Box tree můra - škůdce z Asie

Takzvaný zimostrázový motýl je motýl, který původně pochází z Asie. V Německu je obzvláště neoblíbený u majitelů zahrad a šlechtitelů rostlin, protože představuje vážnou hrozbu pro původní flóru.

Můra zimostrázová – hmyz mnoha podob

Východoasijský malý motýl žije v Evropě teprve od poloviny 21. století poté, co byl zavlečen lodí z Asie prostřednictvím dovozu potravin a rostlin. Zejména ve stádiu housenky může navenek spíše nenápadný hmyz napáchat velké škody na buxusech – odtud název zvířete.

Housenky jsou až pět centimetrů dlouhé a mají žlutozelenou barvu. Některé exempláře jsou tmavě zelené. Mají černobílé pruhy a nápadné bílé skvrny, ze kterých vyrůstají husté světlé štětiny. Hlava housenek je bílá. Dospělí můry zimostrázové dosahují maximálního rozpětí křídel 45 milimetrů. Přední část zimostrázového můry je obvykle bílá s hnědým okrajem kolem okrajů. Přibližně uprostřed těla je světlá skvrna ve tvaru půlměsíce.

Rozšíření zavíječe zimostrázového

Můra zimostrázová pochází původně z Japonska, Číny, Indie a Koreje. Díky mezinárodnímu obchodu však nyní žije také v mnoha evropských zemích, jako je Francie, Holandsko a Rakousko. Poprvé byl viděn v Německu v roce 2006. Od roku 2012 se zimostráz rychle šíří také v sousedním Švýcarsku.

Stanoviště malého motýla

Můra zimostrázová ráda sedí na hladké spodní straně různých druhů listů. Zpravidla však tyto rostliny nejsou buxusy. Protože můra zimostrázová je nejen velmi zručný letec, ale také obzvláště rychlý, přirození predátoři malého motýla těžko chytí – stejně jako lidé. Samičky zimostrázu žijí jen asi osm dní a během tohoto krátkého života velmi specificky vyhledávají buxusy, do kterých by mohly naklást vajíčka.

Dobře chráněné malé housenky, které se vyvíjejí v důsledku tohoto uložení vajíček, přezimují mezi listy a v jemných prasklinách v kůře. Z těchto listů budují speciální úkryty tak, že rostliny slepí k sobě a podle toho je vytvarují. Zvláště užitečná je k tomu velmi specifická schopnost housenek: dokážou vyrábět jemné nitě. V případě potřeby rychlého útěku se zvířata na těchto nitích jednoduše spustí k zemi.

Zelené housenky procházejí šesti, někdy i sedmi různými vývojovými fázemi, než se definitivně zakuklí. Během této fáze se svým vzhledem stále více podobají dospělým buxusovým můrám – až se z nich nakonec stanou motýli. Kuklení obvykle probíhá mezi březnem a dubnem. Přesně v této době způsobuje zimostráz obávané odlistění buxusů.

Jak moc je zimostráz skutečně jedovatý?

Nyní je známo, že zimostráz během své existence jako larva čerpá z buxusů nejméně 70 různých toxinů. Díky těmto toxinům se drobní živočichové stávají pro predátory neatraktivní a jsou proto ušetřeni. Výjimky však potvrzují pravidlo i zde: Občas se stane, že původní pěvci krmí mláďata jedovatými housenkami nebo housenky sami sežerou.

Jak lze účinně bojovat proti zavíječi zimostrázovému?

Prevence je v tomto případě obzvláště důležitá. Nejpozději od března by se měly buxusy kontrolovat na napadení buxusem. Kromě toho lze použít speciální spreje – ty by se však měly použít co nejdříve a s dostatečným tlakem. Účinné přípravky jsou k dostání na každém dobře zásobeném specializovaném trhu pro zemědělství nebo v obchodech se zahradními potřebami. Zvláště často se používají látky thiacloprid a acetamiprid. Proti napadení zavíječem pak účinně pomáhají i feromonové nebo světelné lapače. Majitelé zahrad navíc mohou motýla dostat ze stromů pomocí vysokotlakého proudu.

Viděl jsem jen tuhle cestu ven. Byl všude. 🙁

více obrázků zde >>>